Technika svařování

Technika svařování je sama o sobě složitý proces, který vede k vyhotovení úžasných polotovarů, které se využívají takřka všude. Svařováním dochází k tvorbě nerozebiratelného spoje několika součástí a jde o trvalý proces. Technika svařování se zakládá na svařování pod tlakem, svařování teplem nebo kombinace obou těchto technik. I u svařování fungují fyzikální zákony, kdy platí, že čím je tlak vyšší, tím méně tepla potřebuje a naopak. U svařování tlakem působí faktor tlaku a tavu, aby mohlo dojít k roztavení konců požadovaného materiálu za působení tlaku. Jedině tak lze docílit správného svaru.

Technika svařování

Co všechno je možné svařovat?

Svařovat můžeme nejen kovové, ale i nekovové materiály a celkově materiály podobných i rozdílných vlastností. Technika svařování je svým způsobem univerzální, protože se dá takřka cokoli svářet (až na pár výjimek). Techniky svařování jsou:

  • MMA (obloukové svařování obalenou elektrodou),
  • MIG (obloukové svařování elektrodou v inertním plynu),
  • MAG (obloukové svařování elektrodou v aktivním plynu),
  • TIG (obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu),
  • TIG GC (svařování TIG při použití stejnosměrného proudu),
  • TIG AG (svařování TIG při použití střídavého proudu),
  • WIG (svařování pod argonem),
  • SAW (svařování pod tavidlem),
  • FCAW/FLUX (oboulkové svařování elektrodou bez ochranného plynu).

Se svařováním souvisí i termín svarek. Svarek je produkt vzniklý svařováním – čili ta svařená „čára,“ která spojí požadovaný materiál do nerozebiralného spoje.

Svařování

Mnoho technik svařování je důležité pro určení, kterou metodou se daný materiál dá svařovat, případně kterou metodou je svařování nejlepší volbou. Přestože je pro laiky náročné se vyznat v tom, kterou techniku na jaký druh materiálu použít, zkušení svařeči to mají v malíku a rádi poradí co je nejlepší svařovat tou danou technikou.